Metodické cvičení - závody záchranných služeb a first responders (HZS, dobrovolníci).
Ve dnech 18. – 21. 6. 2009 se posádka Rescue teamu ve složení MUDr. Daniel Kvapil, Ivo Trháč a Ondřej Kotík zúčastnila soutěže pro záchranné týmy v Polském Kurowě.
Soutěž probíhala v překrásném podhůří Oravských Beskyd a byla určena pro různé složky záchranných systémů. Soutěžilo zhruba šedesát týmů – nejvíce z řad dobrovolných hasičů, dále hasiči profesionální, horská služba, policie, záchranná služba a několik zahraničních posádek (Litva, Maďarsko, Turecko a ČR).
V Polsku mají všechny složky IZS (i dobrovolnické) povinný minimální rozsah znalostí první pomoci, která se pravidelně procvičuje a přezkušuje. Také k tomu sloužilo toto setkání. Z logistického zajištění se nám velice líbilo praktické použití stanů pro mimořádné události, stejně tak jako zásobování vodou a vybavení sociálních zařízení. Myslím si, že to byl dobrý trénink pro jednotky, které mají tyto věci v případě potřeby na starosti.
V průběhu těchto dnů jsme si mohli vyzkoušet 9 denních úkolů zaměřených převážně na vyprošťování, imobilizaci a resuscitaci. V noční etapě, která zahrnovala tři úkoly, spolupracovalo několik týmů dohromady. Cílem bylo společně v lese najít „černou skříňku“ a parašutistu. Zatímco při černé skříňce jejím najitím vše končilo, u parašutisty to byl jenom začátek. Bylo nutné ošetřit dislokované fraktury obou bérců, celkově zajistit pacienta na transport a transportovat ho na určené místo. Vzhledem k vytrvalému dešti a horskému terénu úkol vskutku nelehký… Ve čtvrtek po příjezdu a ubytování ve stanovém městečku proběhla malá konference, kde zahraniční týmy, nevyjímaje nás, a další přednášející představili jednotlivé záchranné systémy. Největší zvláštností mi připadl záchranář na skateboardu určený do Londýnského metra.
V pátek dopoledne začala první trojice úkolů: havarované závodní auto – bezvědomý muž na pile – nehoda lehkého letadla se třemi lidmi na palubě. Odpoledne jsme potom pokračovali ošetřováním zraněného policisty při přepadu benzínové pumpy, bezvědomého muže v garáži a vyprošťováním řidiče z převráceného auta. Noční etapa se kromě již výše popsaného skládala z fyzického testu a konkrétně pro nás končila po páté ráno. V sobotu jsme byli vysláni ke dvěma poraněným při roztrhnutí brusného kotouče, kdy malé dítě dostalo zásah do krku a hrudníku. Na dalším úkolu nás čekala paní učitelnice s bolestmi na hrudi, které se do pěti vteřin po našem příchodu změnily v bezvědomí. Posledním úkolem soutěže bylo bezvědomí způsobené drogami na oslavě mladých lidí.
V sobotu večer potom probíhala družba mezi jednotlivými týmy. Pro znalce poznamenávám, že „jednotka elitárna“ není žádné bečko…
V neděli jsme se sbalili, přesunuli na společnou mši a poté následovalo vyhodnocení soutěže. Odnesli jsme si pohár pro nejlepší zahraniční tým, krásné linoryty historické sanitky, dobrý pocit z odvedené práce a ohromný spánkový deficit. Jelikož se nám akce velice líbila, myslím si, že využijeme pozvání do organizačního týmu na další ročník závodů, které budou společné se záchrannými službami…
Za Rescueteam Ondra Kotík
Dovolím si ještě přidat několik mých postřehů – znovu chci vyzdvihnout podle mě obrovský přínos této akce pro připravenost všech složek na mimořádnou událost – veškeré zázemí postaveno v podstatě na zelené louce, navíc v opravdu extrémním počasí - samozřejmě, že se vše nedařilo, ale těžko na cvičišti,………
Dále mě zaujaly nesrovnatelně vyšší kompetence záchranářů v porovnání s ČR a také velmi kvalitní výcvik polských first responders v neodkladné péči!! A nemůžu nepochválit skvěle připravené úkoly – sehnat 2 motorová letadla, rozebrat je a rozházet po louce je opravdu nadstandard…. Prostě byly to přínosné, neobyčejné, nezapomenutelné a vyčerpávající 4 dny
? Dan Kvapil